O knize: 2001 / Olesya ležela na studeném kachlovém podstavci se žlutou tváří ve světle neonových lamp... Jeho dcera! Jeho krev!... Kornilov ve své době viděl spoustu mrtvých lidí. Dokonce až příliš. Natolik, že v něm už dávno přestaly vyvolávat jakékoli pocity. A teď stál Ivan Sergejevič vedle dívky zakryté zatuchlou plachtou z márnice a jen s obtížemi si uvědomil, že je to jeho dcera... Nebo možná byla jen spuštěna obranná reakce těla.?